Stála jsem na verandě svých rodičů, promočená do nitra, a v ruce svírala ruku vyděšeného osmiletého kluka. Můj otec na nás pohlédl s čirým odporem a řekl: „Vybrala sis toho toulavého kluka místo…
Nebyl to výbuch, ne. Bylo to ostré, definitivní cvaknutí zámku u vchodových dveří mých rodičů. Stála jsem na verandě a do obličeje mi šlehal ledový déšť hnaný větrem. Levou rukou jsem svírala malou, třesoucí se dlaň osmiletého chlapce jménem Lukáš. Nebyl můj, nebyli jsme příbuzní. Byl to kluk, kterého jsem našla ztraceného a opuštěného, a … Read more